Dogdancing Brno

O mých psech

 

Kdyby tak mohly moje fenky mluvit, asi by povídání o sobě začaly: „Jmenuji se Linda a mám problém.“ a „Jmenuji se Tamina a mám problém.“

Podle mě není na světě nic horšího než lidé, kteří dokáží ubližovat bezbrannému zvířeti. Mám hned dva psy, kteří si v úvodu svého života nezažili s lidmi nic dobrého. Následky si s sebou nesou celý život. Život se psem, který má za sebou špatné zkušenosti je nesmírně náročný, ale na druhou stranu – nikdo Vás toho o psech s problémem nenaučí tolik jako právě oni sami. Zajímavé je, že každý pes je opravdu unikát a vyrovnává se se stresem a špatnými zážitky úplně jinak. Přestože mají moje dvě fenky za sebou pravděpodobně dost podobné negativní zážitky, jsou každá úplně, ale úplně jiná. Jedna svoje strachy řešila útěky a stažením se „do sebe“, druhá naopak útočila na vše živé kolem sebe.

Ušla jsem dlouhou cestu, než jsem se naučila, jak s problémovým chováním pracovat a jak pomoci psům se se svými problémy lépe vyrovnat. Odměnou za velkou snahu je mi to, že oba své psy mohu vzít kamkoliv s sebou a s největší pravděpodobností na nich ani nepoznáte, že nějaký problém mají. To, že dokáží jiným psům konkurovat na závodech dogdancingu, je pak pro mě taková malá třešnička na dortu.

 

Příběhy obou mých psích holek si můžete přečíst zde:

více o Lindě

více o Tamině